close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

Šoural

14. listopadu 2012 v 15:21 |  Příběhy
Otec si vždycky myslel, že můj starší bratr zlobí jen proto, že je malý. A že z toho vyroste.
Když se vracel pozdě domů a rodiče už spali, slýchával jsem ho, jak se blíží k našim ložnicím. Táhl jednu nohu za sebou po zemi a dával si načas, než vylezl po schodech nahoru.
Krok... sun... krok... sun. Těžce oddychoval. Klika se pohnula.
Rozhodl jsem se, že tuhle hru mohou hrát dva. Připravil jsem se, že až se klika pohne, skočím na něj. Připravil jsem se. Krok... sun. Těžké oddychování. Byl tu.
,,A mám tě, Pavle!´´ Rozrazil jsem dveře a uviděl ho.
Velmi vysokého muže.
 

Tenton

14. listopadu 2012 v 0:00 |  Příběhy
Její táta říkal, že plyšáci jsou jen pro malé děti. Ale i když Avě bylo už devět let, měla ty své stále ráda. Nejvíce ze všech Tentona, bílou krysu. Tenton měl sametový kožíšek, místy už trochu vypelichaný, a dlouhé, šimravé vousky. Jezdil s ní vždy od mámy sem a zase zpět. Ať se Ava bála čehokoli, Tenton vždy věděl, jak ji utišit.
Jednoho večera jí otec jako vždy popřál dobrou noc a zavřel za sebou dveře do ložnice. Slyšela zavrzat židli, jak se posadil.
Stíny se pomalu prodlužovali, až byla úplná tma. Ava ležela pod peřinou a šeptala: ,,Už nikdy nechci jít do školy. Nenávidím to tam!´´ Něco jí přimělo dodat: ,,Běž místo mě ty, Tentone. Vyměň si to se mnou.´´ Tentonovy červené oči se zatřpytily.
V tom okamžiku Avu něco vymrštilo do vzduchu jako hadrovou panenku. Dopadla na koberec, ale nic necítila.
V pološeru zahlédla, jak něco vyskočilo z postele. Jakási dívka s lesklými vlasy, jejími vlasy měla na sobě náhrdelník s přívěskem, její náhrdelník - ale pohybovala se jako krysa, tiše se proháněla sem a tam po všech čtyřech. Ava vykřikla: ,,Ticho!´´ Pokusila se zvednout: nepovedlo se jí to.
Krysa velikosti holčičky se přiblížila, byly vidět její nenávistné rudé oči. V odrazu očí zahlédla Ava malou plyšovou hračku pohozenou na koberci, bílé nohy zamotané do sebe a modré oči doširoka otevřené hrůzou. Aviny modré oči.
Krysa zaprskala a rozběhla se k otevřenému oknu. Dlouhý holý ocas se přesmekl přes parapet, drápy cvakaly po omítce. Pak zvuky ustaly.
Ráno Ava uslyšela tátův budík a jeho šouravé kroky. ,,Avo!´´ zamručel. ,,Vstávej, nebo přijdeš pozdě do školy! Avo!´´
Ava dělala, co mohla. Což nebylo nic.

Vize - 2.kapitola

27. října 2012 v 13:06 |  Příběhy
,,Tak tady je chemie´´ řekla jsem,když jsem Adama provázela po škole. ,,A kam jsi chodil,než jsi přišel sem k nám?´´ zeptala jsem se. No, jak už jsem řekl,bydleli jsme v Brazílii v jednom menším městečku,tak jsem chodil do školy tam´´ odpověděl. Co děláš dneska po škole?´´ zeptal se. ,, Asi nic, proč?´´ řekla jsem popravdě. ,,Nešla bys na chvíli ke mě?´´ navrhl. ,, Moc nerozumím dějepisu a všiml jsem si, že ty ano, tak jestli chceš? ´´ nadhodil a já souhlasila.
,, Máte to doma fakt moc hezké ´´ řekla jsem ze slušnosti, ale moc jsem lhát nemusela. Tak hezký dům jsem jsem opravdu ještě neviděla. Nemohla jsem pochopit jak to tak rychle mohli zvládnout. Čekala jsem, že všude budou ještě krabice, na stěnách bílá barva, žádný nábytek,ale tohle... ,,A to jsi neviděla všechno´´ vytrhl mě ze snění. Vzal mě za ruku a vedl po schodech nahoru,kde byly jen jedny dveře. S bušícím srdcem jsem čekala až otevře. Po dlouhé dramatické pauze otevřel, nevěděla jsem co mám říct. Čekala jsem nějaké strašidelné podkroví, ale značně jsem se spletla. První, co jsem viděla, bylo velké francouzské okno. Bylo však zcela zahalené krémovým závěsem. Ve zbytku místnosti byly dvě křesla,promítač a na malém stolku ovladač. Šla jsem k tomu obrovskému oknu a odhrnula ten nádherný závěs. Když jsem ho odhrnula, myslela si, že asi padnu do kómatu a už se nikdy neprobudím.
Sedli jsme si do křesel,povídali si o jeho rodné Brazílii a o mé rodné Francii.Když v tom mi něco došlo. ,,Jakotože umíš tak dobře francouzsky?´´ zeptala jsem se nechápavě. ,,Moji předkové patřili k zakladatelům tohoto města´´ odpověděl mi. ,,Věděla jsi,že toto město byla dříve kolonie? Bydleli tu zejména lidi,které vyhodili z vetších měst,protože se jich báli. Uměli třeba číst budoucnost nebo čarovat. Byla tu však také jedna ´nadřazená rodina´. Té se všichni báli. Měli také proč. V noci chodili po vesnici a napadali své sousedy, ale nikdy je nikdo neslyšel. Ráno,když se napadení sousedé probudili,měli na tělech značná poranění.Třeba podrápané ruce,jakoby jim někdo do kůže zaryl dlouhé nehty,teda v tom lepším případě.Nškdy to dopadlo i mnohem hůř. Dokázali se s nimi spojit. Jednoduše je ovládali. Většinou se ti lidé zabili. Existovala také jedna rodina, která tomu zabraňovala.´´ Vyprávěl mi tajemně.
Chtěla jsem mu o těch snech říct,teď by se to celkem hodilo,ale radši jsem byla zticha. ,, Tak pojď na ten dějepis.´´
 


Pojď si hrát,bude legrace !

20. října 2012 v 18:37 |  Příběhy
Jednou jsem slyšela takovou povídku,kterou mi vyprávěla moje stařičká babička před spaním.Začínalo to asi takhle:
Jeden podzimní večer byl malý chlapeček,který se jmenoval podle známého města Paris,sám doma.Bydleli v paneláku,a tak nechali svého malého synka samotného doma.V televizi dávali pohádku a tak seděl u televize až nakonec usnul.V noci se vzbudil,vypnul televizi,ale najednou uslyšel ze svého pokojíčku hlas: ,,Pojď si hrát,bude legrace´´. Paris se bál,a tak si zalezl do ložnice. Když vtom se prudce otevřely dveře,ale jikdo v nich nestál. Paris se ještě víc zavrtal do peřiny. Asi musel usnout,protože ho něco vzbudilo. Jakoby ho někdo tahal za nohu. Ucukl a ono se ho to zase chytlo. A potom ho to pustilo. Z dálky slyšel zvuk,ten zvuk už někde slyšel,no jasně,z tátovy dílny. Byla to motorovka. V dáli někdo vykřikl a po chvíli zase ten hlas: ,, Pojď si hrát,bude legrace.´´Potom samým strachem usnul. Zdál se mu se mu sen. Pořád ležel v ložnici,ale všude okolo něj plameny a hrozné horko. Uslyšel maminčin výkřik,ale potom nastalo mrtvolné ticho. Až když ticho prolomil hlas: ,, Pojď si hrát,bude legrace.´´

Vize - 1.kapitola

18. října 2012 v 18:01 |  Příběhy
A bylo tu zase pondělí.Charlie přemýšlela.ža dnes nepůjde do školy,mohla by zkusit jít za školu.Dělala to často.Školu přímo nesnášela,ikdyž byla cytrá,snad nejchytřejší ze třídy.Její spolužáci ji však šikanovali,proto se divila,že s nimi v tom snu vůbec na nějaký výlet jela.
Vešla jsem do třídy a začala dlouhá éra nedávek určených mě.Dělala jsem,že neslyším,ale slyšela.Byly to opravdu hnusné a sprosté nadávky.Vzalo mě to za srdce,ale nedala jsem na sobě nic znát.Když vtom vešel do třídy kluk,kterého jsem nikdy předtím neviděla.Byl asi o hlavu vyšší než já,hnědé rozcuchané vlasy,modré oči a na můj vkus měl trochu protáhlejší nos.Na první pohled,Bůh!To já o něco málo menší než on,neupravená,škaredá,rozcuchaná blondána se s ním nemohla ani měřit,natož bavit.Vypadala jsem jako kdybych vylezla z popelnice.
A začala hodina.Kupodivu toho pana Božského posadila paní profesorka o uličku dýl než jsem seděla já.Byl dějepis.Na dnešní hodinu jsem se učila,tak jsem se před ním chtěla vytáhnout.Hlásiela jsem se,co to šlo a celkem úspěšně.
Po hodině si mě pan profesorka McEarlechová pozvala k sobě do kabinetu.Byl tam i ON.Hrozně jsem se styděla,upravil si vlasy a vešla hrdě do kabinetu. ,,Charlie,proveděš tady Adama po škole.Dnes i zítra,Je to tvůj nový spolužák,tak se k němu budeš chovat slušně,ale to u tebe nebude asi problém´´ řekla paní profesorka důležitě.Já jen pokyvovala hloupě hlavou.Vyšla jsem z kabinetu a Adam za mnou. ,,Nestačil jsem se představit,jsem Adam Elliot a pocházím z Brazílie.´´ ,,Já vím´´ odpověděla jsem. ,, Já jsem Charlie Reesová a jsem odtud,z Nantes.´´ ,,Těší mě´´ odpověděl a podal mi ruku.Zalilo mě horko a myslela si,že omdlím.Až teprve teď jsem začala litovat toho,že nemám žádnou kamarádku,které bych o Adamovi mohla říct.

Tohle miluje...

17. října 2012 v 20:34 |  Beyoncé
Osobní data-
Jméno:Beyoncé Giselle Knowles
Datum narození:
4.9.1981
Místo narození:
Houston,Texas (USA)
Výška:
170 cm
Zajímavost:
3 500 lístků na její čtyři legendární koncerty v Roseland Ballroom v New Yorku se prodalo během pouhých 22 vteřin!

Hubne zásadně tancem
,,Jako dítě jsem byla oplácaná,zakomplexovaná a stydlivá.I proto mě mamka zapsala na hodiny tance,´´vypráví Beyonce.,,Tanci jsem propadla a dodnes je mnou velkou vášní.Je to taky jediný způsob,jakým shazuje kila.´´Beyoncé je i tváří kampaně první dámy USA Michelle Obama,, Let´s Move´´,která bojuje proti obezitě teenagerů.

O tomhle pssst...
Bee je velká požitkářka a často ujíždí na dobrém jídle.Neváhá za gurmánské speciality utratit majlant a nezřídka jí soukromé letadlo přiváží hotové pokrmy z restaurací po celém světě.Kuriózní prý byly její chutě během těhotenství,kdy si na cokoliv k jídlu,ať už to byly suěenky nebo banány,dávala obrovskou porci kečupu.







Účesy

14. října 2012 v 19:34 |  Návody

Nehty

14. října 2012 v 19:22 |  Návody

Vize - úvod

14. října 2012 v 19:12 |  Příběhy
,,Uff ... byl to jen sen´´ uklidňovala se Charlie.Skoro každou noc se jí zdál sen,většinou noční můry.Ale teď to bylo jiné.Zdálo se jí totiž o sobě,ne o jiných lidech jako vždy,ale o ní.Bála se usnout,aby to nepokračovalo dál.
Naposled se jí zdálo o nějaké starší paní.Jednou v noci se k ní do bytu vřítili dva muži v kuklách.Ukradli vše co viděli.A když našli i tu starou paní,jak o ničem neví a dál si v klidu spí,pokusili se ji zabít!Naštěstí to ta paní přežila,ale zkončila opravdu špatně.Úplně znetvořený obličej,jak ji řezali po obličeji,zlomenou nohu a pořezané všechny končetiny.Charloe si myslela,že je to pouze obyčejný sen,ale nebyl.
Druhý den,když šla ze školy,tak tu starou paní potkala!Vypadala opravdu příšerně,seděla na elektrickém vozíčku,znetvořený obličej a končetiny se nedali přehlédnout.Charlie ji chtěla jen tak přejít,ale ta paní ji chytila za ruku,na tak starou dámu měla obrovský stisk,stáhla si ji blíž k obličeji a pošeptala jí:,,Už na nic nečekej,žijeme v hrozném světě,nesmíš se bát.Pomůžeš tak mnoha lidem.Využij ten dar.Teprve až když to budeš nejméně očekávat,tak ti pošlu pomocníka.
Celý den s nikým nepromluvila,nemohla uvěřit tomu,co se jí stalo.
Ve škole se s ní moc lidí nebavilo,proto neměla komu své sny svěřovat.Máma byla celé dny v práci a určitě by jí nevěřila.A tátu neměla.Umřel při dopravní nehodě,když vezl svoji teprve 4-letou dcerku do školky.Jen ona vyvázla s pár odřeninami.A od té doby se Charlie zdají sny s reálným koncem.
,,Mám strach´´ šeptala si sama pro sebe,zatímco seděla na posteli a přemítala si svůj sen.Pamatovala si sice jen část,ale i zo jí stačilo.Zdálo se jí,že jeli se školou na výlet.Nic nenaznačovalo tomu,že vypukne opravdu krutá bitva s časem a mnoha lidskými životy.Když dorazili na místo,což byl starý hrad,paní profesorka McEarlach je šla nahlásit.První tři dny všechno probíhalo jak mělo.Hráli různé hry,chodili na procházky do okolí,ale poslední večer šli na stezsku odvahy,samozřejmě pojednom.Charlie šla mezi posledními.Přišla na řadu,překonala strach a v hlavě si přehrávala nějaké písničky.Když byla asi tak v půlce uslyšela kolem sebe kroky a jlasy.Otočila se,ale nikdo tam nebyl.Myslela si,že blouzní,ale v tu ranu se před ní někdo objevil.Byl vysoký s delšími vlasy a byla so zcela jistá,že měl i brýle.Věděla však,že je to muž.K němu se neodvážila.Tak tam stála,třásla se a upřenýma očima pozorovala onoho neznámého.Když vtom se najednou rozešel k ní.Tělo měla stuhlé a strachy nemohla ani křičet o pomoc.Konečně mu viděla do tváře.Ale něco se jí na něm nezdálo.No jasně,vždyť on nedýchá!A to bylo vše.co si pamatovala...

Vtípky :)

13. října 2012 v 19:28 |  Vtípky :)
Přeji hezkou zábavu :)
Pepíček přišel domů celý mokrý.,,Co se ti stalo?´´ ptá se maminka. ,,Hráli jsme na psy.´´ ,,No a co?´´ Já byl patník´´...

,,Jean,nachystejte mi kulovnici.Půjdeme na ryby´´. ,,Ale pane,nebylo by lepší si vzít udici´´? ,,A vy si myslíte,Jean,že když budu rybáři vyhrožovat udicí,tak mi nějakou rybu dá ´´?

Lord si zavolá sluhu: ,,Kolik je tady stupňů?´´ ,,Šestnáct,mylorde.´´ ,,Jean a kolik stupňů je venku?´´ Čtyři,sire.´´ ,,Tak otevři okna,ať je tady dvacet!´´

Víte kde na světě mají nejtrefnější pojmenování pro policii?V anglicky mluvících zemích.Tam jim říkají POLICE - protože to jsou dřeva.

Jsou dva astronauti a koukají se střídavě na sebe a nzase na raketu až to jeden nevydrží a řekne tomu druhému:,,Co na mě tak blbě čumíš,já ty klíče nezabouch..´´

Jede had na kole,najednou zjistí,že nemá nohy,tak spadne a rozbije si koleno.

Pesimista vidí tmu v tunelu.
Optimista vidí světlo na konci tunelu.
Realista vidí světla vlaku.
Strojvůdce vidí 3 debily na kolejích ...


Kam dál